Jak pěstovat hlívu ústřičnou na špalku a na slámě

Jsme národem houbařů a milujeme houby na všechny způsoby, od řízků, až po smaženice. Pojďme se společně podívat na to, jak lze pěstovat hlívu ústřičnou v domácích podmínkách.

Co je Hlíva ústričná

Hlíva ústřičná svou barvou i tvarem připomíná větší ústřice, odtud pochází i druhové pojmenování. Klobouky jsou v mládí sklenuté s podvinutým okrajem, později 5–25 centimetrů široké, vějířovité, hladké a pružné, okraj se stává ostrým. Zbarvení je široce proměnlivé od barvy bělavé, šedomodravé až k šedohnědé nebo hnědé.

Roste od konce léta až do zimy, při mírné zimě často i na jaře, na živých nebo odumřelých kmenech listnatých stromů, zejména na bucích, vrbách, ořešácích, břízách, topolech nebo jeřabinách. Pěstuje se i uměle, jak průmyslově tak i v domácích podmínkách.

Dozvědět se o hlívě více.

Hlíva ústřičná je jedlá houba s všestranným použitím jak do hotových jídel, tak k nakládání do octa nebo sušení. Je to vynikající surovina pro polévky a omáčky, dobře chutná i konzervovaná v různých nálevech a kombinacích se zeleninou. Běžně se konzumují pouze klobouky hub, ale tuhé třeně se dají usušit a rozemlít na tzv. houbový prášek, který se používá jako aromatické houbové koření.

Účinky hlívy ústřičné

Vodní mlhaHlíva ústřičná je skutečně dřevokazná houba. Jako nezelený organismus, což jsme i my lidé, přijímá ze zelených organismů, tedy stromů, spoustu látek, které jsou pro její život potřebné a kterými nepohrdneme ani my, lidé. Navíc hlíva obsahuje látky v takovém množství a poměru, který lidskému organismu maximálně vyhovuje.

Hlívá Vám také může pomoci:

• zvyšovat imunitu organismu
• snižovat hladinu cholesterolu a cukru v krvi
• zmírňovat chronické infekce, záněty a únavu
• zmírňovat strnulost šlach a končetin
• odstraňovat bradavice virového původu
• regulovat peristaltiku střev
• při úpravě krevního tlaku
• při alergii, stresu a zátěži organismu
• funkci cévního systému
• zpomalovat proces stárnutí

Pěstování hlívy ústřičné na slámě

Pro pěstování budeme potřebovat řezanou pšeničnou, žitnou nebo ječnou slámu (nenapadenou plísněmi), sáček z umělé hmoty (nejlépe se osvědčil varný sáček na tlačenku) a sádru. K pěstování se hodí nejlépe místnost se stálou teplotou 12–20°C s vysokou vzdušnou vlhkostí, osvětlenou denním rozptýleným světlem a s možností větrání místnosti.

Asi litr drobně nařezané slámy nasypeme do sáčku, přidáme čajovou lžičku sádry, a promícháme (prsty uzavřít a celý obsah protřást). Do naplněného sáčku vlijeme čistou vodu tak, aby byla sláma ponořená v celém svém objemu. Sáček zavážeme provázkem, postavíme do hrnce a zalijeme vodou, aby úvazek byl nad vodou. Vaříme 1 hodinu.

Je-li po vychladnutí v sáčku zbytek vody, uřízneme dole rožek a necháme ji vytéct Sáček otevřeme, nasypeme sadbu a opět přes vatu v úvazku zavážeme a protřeseme.

Pokud se rozhodnete pro nákup sadby hlívy, je důležité vybrat ověřeného dodavatele, nejlépe z ČR. Přijde Vám balíček s obilím naočkovaným myceliem hlívy ústřičné. Sadbu od ověřeného českého dodavatele pořídíte zde.

Sáček s naočkovaným materiálem ukládáme do místnosti bez přímého slunečního světla, s teplotou kolem 20 °C. Mycelium v substrátu roste nejlépe při teplotě 25 °C, avšak substrát se zahřívá a je nebezpečí rozvoje plísní, proto ponecháváme pytel při nižší teplotě. Teplotu uvnitř sáčku můžeme sledovat zapíchnutím zavařovacího teploměru. Teplota nikdy nesmí překročit 29 °C! V dobře uzavřeném sáčku obsah nevysychá, nepřidáváme proto do substrátu vodu. Doba prorůstání mycelia slámou končí za 2-4 týdny.

Plodnice sbíráme vykroucením ze substrátu. Zbytky tření odstraňte, aby nedošlo k plesnivění. Poté necháme substrát odpočívat 7-10 dní při teplotě 20 °C. Následně  poplácáme rukou, porosíme vodou, zchladíme a uložíme k plození do prostoru.

Pěstování hlívy ústřičné na špalku

Budeme potřebovat čerstvě poražený zdravý kmen živých listnatých stromů (topol, osika, ořešák, aj.) o průměru 15 - 20 cm. Dále PE pytel, parafín nebo štěpařský vosk.

Kmen s kůrou nařežeme na délku 20 - 50 cm (kratší kmen dříve proroste podhoubím). Na jednom konci kmenu uřízneme plátek (kolečko) o tloušťce 2–3 cm. Nebo můžeme zvolit druhou variantu a to že do kmene vyvrtáme otvory o průměru 12-15 mm.

Sáček se sadbou otevřeme, sadbu vyjmeme do misky, kde ji rozdrobíme na jednotlivé částice. Na horní řeznou plochu stojícího kmenu nasypeme sadbu (celé balení), přiklopíme kolečkem a připevníme hřebíkem. Nebo v případě druhé varianty, otvory vytvořené v kmenu sadbou naplníme a zakápneme parafínem nebo štěpařským voskem. Takto naočkovaný kmen vložíme do PE pytle, který zavážeme provázkem tak, že do úvazku vložíme kousek vaty nebo smotek buničiny, aby špalek mohl dýchat.

Nejvhodnější doba pro přípravu špalku je během podzimu a zimy. Špalek můžeme samozřejmě připravit i během jara či brzkého léta. Přemístění ven provádíme na jaře, v létě nebo v brzkém podzimu.

Naočkovaný kmen uložíme v pytli na místo, kde se teplota pohybuje okolo 25 °C. Doba prorůstání je 2–4 měsíce. Prorostlý kmen vyjmeme z pytle a osadíme ven do půdy. Toto provádíme v teplé části roku. Špalek zakopeme do země tak, aby 2/3 byly v půdě a 1/3 nad povrchem. Vybíráme stinné místo s vlhčí půdou. V místě však nesmí být vysoká hladina spodní vody, jelikož podhoubí pod vodou v krátké době umírá. V době sucha okolí kmenu zaléváme a půdu udržujeme vlhkou.

Trsy plodnic sbíráme vždy celé bez ohledu na to, zda jsou v trsu ještě malé plodničky. Sklízíme vždy vylomením trsu z pařezu. Sklizené trsy plodnic rozdělíme na podnos a očistíme.